MDŽD ve vědě má připomínat zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a jejich uplatnění ve výzkumné činnosti. Tento svátek se poprvé slavil v roce 2016. Také Masarykova univerzita si toto téma vzala za své.
Jedním z nejvýznamnějších prvků podpory výzkumné práce žen je grant, který udílí interní Grantová agentura Masarykovy univerzity (GAMU) od roku 2020 s názvem Career Restart. „Vytvořili jsme jej s cílem usnadnit zejména ženám návrat do výzkumných týmů a k vědecké práci poté, co přerušily kariéru například kvůli rodičovské dovolené,“ uvedl ředitel odboru výzkumu Lukáš Palko a doplnil, že grant mohou získat i muži. Z dosud udělených 40 jej pak dostaly až na jedinou výjimku samé ženy.
Z dvanácti projektů podpořených letos putují čtyři granty na přírodovědeckou fakultu – získaly je Martina Dvořáčková, Flavia Landucci, Petra Kolísková a Anežka Sharma. Dva míří na ekonomicko-správní fakultu, kde je využijí Michala Moravcová a Petra Chovancová. Podporu dále získaly dvě vědkyně z fakulty filozofické, a to Alžběta Filipová a Pavla Vizváry, a zbylé mají Tereza Váňová z lékařské fakulty, Alena Macková z fakulty sociálních studií, Pavla Marečková z pedagogické fakulty a Michaela Procházková z CEITECu.
Na Masarykově univerzitě tvoří ženy asi 46 procent všech vědeckých a odborných pracovníků a o jejich úspěšné práci svědčí i úspěšné žádosti o grantové financování. V loňském roce například získala Hana Macháčková z fakulty sociálních studií grant ERC CZ, který je českou obdobou evropských výzkumných grantů pro oblasti hraničního výzkumu. Macháčková se bude v následujících dvou letech věnovat výzkumu vnímání anonymity v online komunikaci. V následujících měsících chce zkoumat, jak nastavit jiný pohled na vnímání anonymity v digitálním prostředí, protože nyní se podle ní často omezuje její popis či výzkum jen na jeden z mnoha aspektů a často se o nějakém konkrétním prostředí mluví buď jako o anonymním, nebo nikoliv. „Každý vnímá věci trochu jinak. Není to tak, že pro člověka prostředí automaticky anonymní je, nebo není. Naopak, lidé se liší v tom, jak moc anonymní jej vnímají,“ řekla Macháčková.
Blíže o výzkumu Hany Macháčkové si můžete přečíst zde.
U Grantové agentury ČR (GA ČR) ve výzvě Junior Star pak loni uspěla Klára Marečková se svým projektem Prenatální programování mozku a chování dítěte, kdy chce zkoumat mechanismy mezigeneračního přenosu. O stejný grant žádaly také dvě výzkumnice z přírodovědecké fakulty, které se sice umístily mezi dvaceti procenty nejlépe hodnocených projektů, ale peníze od GA ČR nedostaly. Financování se však ujala přímo MU a udělila jim grant s názvem MASH Junior Star. Univerzita takto nově podporuje práci Lenky Sentenské a Pii Jurček, z nichž první jmenovaná se věnuje výzkumu pavouků a druhá výzkumu enzymů.
Podpora vědecké práce žen ale nesouvisí jen se zajištěním financování výzkumu. Masarykova univerzita proto v roce 2022 vytvořila plán genderové rovnosti (GEP), který se věnuje analýze a úpravám pracovních podmínek na univerzitě tak, aby všichni měli stejné příležitost pro svou práci a rozvoj. Univerzita v této oblasti mimo jiné podporuje možnosti práce z domova a také rozšířila nabídku péče o děti zaměstnanců v dětských skupinách či školkách. Nové metodiky se zase věnují oblasti výběru zaměstnanců a jejich funkčního postupu tak, aby se zamezilo diskriminaci, a v této oblasti také probíhají školení členů výběrových komisí. Úprav umožňujících sběr genderově rozlišených dat pak doznala i aplikace Jobs.MU. I v rámci integrace genderové dimenze do obsahu výzkumu a inovací bylo téma genderu a rovných podmínek zahrnuto do procesu hodnocení projektů – od zpracování návrhů přes realizaci až po reportování.
Ke kontrole dodržování etických principů a genderové rovnosti přispívá také Panel pro rovné příležitosti Masarykovy univerzity, který je stálým poradním orgánem rektora.
